Skupina Apocalyptica vznikla roku 1993, když se čtyři přátelé- Eino Matti Toppinen(Eicca), Paavo Lötjönen, Antero Manninen a Max Lilja- ze Sibeliovy akademie uchytily na svém prvním koncertě v klubu Teatro, díky nevídanému ohlasu jim později nahrávací společnost Zen Garden records vydala o tři roky později debutové album "Plays Metallica by four cellos" se singly Oh holly Night a Little Drummer boy. Jejich zvláštností je interpretace původně heavy metalových skladeb, osobitým způsobem aranžovaných pro violoncello. Skupina je složená ze tří (původně čtyř) klasických cellistů; kromě heavy metalu hraje též klasickou hudbu. Skupina získala věhlas adaptacemi skladeb skupin Metalica a Sepultura. Později však vytvořili i svoje originální díla (Inquisition Symphony a Cult), na kterých je stále znatelný vliv heavy metalu. S albem Reflections se ale mírně vzdálili od svého původního cello rocku. Je až neuvěřitelné jak dokonale se jim povedlo spojit klasické nástroje s haevy metalovou hudbou. Apocalyptica doslova vymazala hranice mezi metalem a klasickými nástroji. Jen doufám, že u tohoto spojování nezůstane pouze Apocalyptica. Tato skupina totiž původně chtěla vydat jen jediné cédéčko a zaniknout od čehož vznikl jejich název, ale po úžasném úspěchu se kluci rozhodly hrát dál a výsledek? Posuďte sami. Staly se legendami a velikány haevy metalové hudby. V roce 1998 jim vyšla druhá deska na které se objevily Eiccovy skladby" Inquistion symphony" a singl "Harmageddon." ¨ V roce 1999 po festivalech byl Antero Manninen nahrazen Perttem Kullervem Kivilaaksem. S tímto novým členem skupina vydala roku 2000 třetí cédéčko"Cult".Musím uznat, že Eicca je jako bezedná studna chrlící jednu super skladbu za druhou. Na tomto cédéčku se objevily kromě skladeb Eicca Toppinena také songy klasického skladatele Edwarda Griega ( hall of the moutain king ). Roku 2001 vyšla speciální edice "Cult" na kterém byly všechny písničky z normální edice plus některé skladby , které nazpívali a otestovali zpěváci jiných skupin. S novým cédéčkem vyšla i singlovka "Path" nazpívaná zpěvačkou ze skupiny Guano Apes Sandrou nasic a DVD. V roce 2002 hoši vydaly další dvě cédéčka "The best of Apocalyptica" a single "Hope," který nazpíval Matthias Sayer k filmu Fantom Paříže. Kluci nezaháleli a hned další rok vydaly tři nové cd. Reflections S tímto albem se však trochu vzdálily od svého původního stylu cello rock, přesto měli pořád velký ohlas.Díky tomu vznikly i další nazpívané singly : Faraway(Linda Sunblad) a Seeman( německá stálice Nina Hagen). V této době jim ze skupiny odešel Max Lilja a zůstali jen tři-Eicca Toppinen, Paavo Lötjönen a Perrtu Kivilaakso. Eicca však stále skládal skladby pro kvarteto a tak si vždy museli přizvat hosta Antera Manninena. Antero s klukama hraje vždy na koncertech, aby byly v plném hracím počtu. Roku 2004 se Apocalyptica domluvila se zpěváky ze skupin The Rasmus a Him a vydaly společný singl Bittersweet. Hlasy byly tedy Villeho Vala a Lauriho Ylönena, kteří si také napsali text. V roce 2005 vydaly cd "Apocalyptica," na kterém se rovněž objevila skladba Bittersweet a kromě ní také Life Burns znovu s Laurim Ylönenenem. Písničky psal kromě Eicca taky Perttu, který je mnohdy považován za nejlepšího cellistu finska. V témže roce byly vydány ještě dva singly How far a Wie weit. Stejné písně nazpívané jednou zpěvačkou, Martou Jandovou ve dvou řečích ( němčina a angličtina ) a francouzky nazpívala tutéž písničku zpěvačka Manu. Ještě v tomto roce se v Apocalyptice objevil nový člen Mikko Siren, bývalý člen skupiny Slayer, aby je obohatil o bicí.S tímto energickým bubeníkem dostaly skladby Apocalypticy fantastický náboj a staly se famozním spojením bubnů a cell, vyvolalo to však také nespokojenost mnohých fanoušků, kteří Apocalyptice vyčítají až příliš velkou odchylku a moderní pojetí. V tomto roce již vyšlo nové cd skupiny Apocalyptica Amplified, singlovka Repressed nazpívaná spolu s Maxem Cavalerou ze Sepultury a Mattem Tuckem z Bullet for my Valentine. A DVD Life Burns Tour